Můj příběh

     Konečně jsem sebrala odvahu a zkusila žít jinak.

     Mám čas, mám prostředky, mám chuť radit a pomáhat. Miluji háčkování a svého vnoučka, proto nabízím produkty pro malé děti, návody a nápady na ruční práce. Háčkuji rychle a pokud mě něco napadne, nemohu se od práce odtrhnout, dokud nevidím alespoň částečný výsledek. 

     Práce u soukromníka mě přestala bavit. Od rána do večera v práci a na háčkování, které na mě působí jako relax, jsem neměla moc sílu a chuť. Moje výrobky se však natolik líbily, že jsem háčkovala pro kamarádky a známé. Co mi nerozebrali pod rukama, to jsem měla snahu prodat na internetu. Ovšem prodeji produktů na internetu je potřeba se také alespoň trochu věnovat. K tomu mi ale již nezbýval čas ani energie.
 
     Věděla jsem, že budu neuvěřitelná babička, ale že budu tak „posraná“ babička, to mě nenapadlo. Zato mě napadaly další myšlenky. Jako například, až půjdu do důchodu, vnouček bude mít 15 let, přítel bude mít 80 a neteř 27. Jenže já bych chtěla čas s nimi trávit už teď. Nehledě na to, že jsem měla hlavu plnou nápadů, jenom dvě ruce a téměř žádný volný čas.    

     Najednou se objevila možnost vše změnit, zkusit podnikat. Zbavit se stresové práce, vedoucích, pravidelné pracovní doby, vyčerpání z klientů a velmi moderního pracovního prostředí… 

     Pak nastal babyboom a dohromady s přítelem máme dnes už šest vnoučat. Začala jsem pro nastávající maminky háčkovat plyšové deky do kočárku. Maminky se shodují na tom, že děti se s nimi uklidní a často je používají také jako usínáčky. Vůbec dětem nevadí, že babiččina deka má jinou barvu než ta, co mají doma. Rozhodující je zřejmě jejich příjemný plyšový povrch.